Roste podél cest, na okrajích zahrad, mezi ploty i na neudržovaných místech. Většina lidí ji považuje za obyčejný plevel, který je třeba vytrhnout. Přesto se jedná o jednu z nejpozoruhodnějších léčivých rostlin, kterou příroda nabízí – vlaštovičník větší (Chelidonium majus).
Její žlutooranžová šťáva, která vytéká při zlomení stonku, byla po staletí využívána v lidovém léčitelství. Ačkoli je třeba s ní zacházet opatrně, její účinky jsou dobře známé v tradiční medicíně – zejména při péči o pokožku.
🧾 Co vlaštovičník obsahuje a proč je jeho šťáva tak ceněná:
Chelidonin a další alkaloidy – látky s protizánětlivými a antivirovými účinky
Hořčiny a flavonoidy – podporují trávení a působí antioxidačně
Silice a organické kyseliny – přispívají k celkové očistě organismu
Žlutooranžová šťáva – tradičně používaná na bradavice, kuří oka a drobné kožní výrůstky
👩⚕️ Lidové využití vlaštovičníku:
1. Péče o pokožku:
Šťáva z čerstvého stonku se tradičně nanášela přímo na bradavice nebo kuří oka. Doporučuje se aplikace 1–2× denně po dobu několika dní.
2. Bylinný čaj (s opatrností):
Z listů lze připravit slabý odvar, který se v lidovém léčitelství používal při problémech s játry, žlučníkem nebo trávením. Vzhledem k obsahu alkaloidů je nutné dodržovat dávkování a konzultovat použití s odborníkem.
3. Tinktura:
