Drcené vaječné skořápky + dřevěný popel – přidejte k základu rostliny. Zajistí dostatek vápníku a draslíku.
Kvasnicový roztok (100 g čerstvého droždí + 2 lžíce cukru + 0,5 l vody, nechat kvasit 2 dny, ředit 1:10) – podpoří růst hlávky.
Kopřivová jícha – podporuje tvorbu biomasy, aplikuje se zalitím ke kořenům.
Borová sprška – 1 g boraxu na 10 litrů vody, postříkat listy, ale jen jednou za sezónu.
Půda, která pomáhá – nebrzdí
Zelí nemá rádo kyselou půdu. Pokud je pH nižší než 6,5, je potřeba zasáhnout. Pomoci může:
dolomitický vápenec,
nebo dřevěný popel přidávaný na podzim či časně zjara.
Voda a vzduch – základ hlávky
Během formování hlávky potřebuje každá rostlina 5–8 litrů vody dvakrát týdně, ideálně zálivkou ke kořenům, nikoliv na listy. Po každé zálivce jemně nakypřete půdu okolo – zabráníte tak tvorbě tvrdé krusty, která brání dýchání kořenů. A pokud můžete, přidejte mulč – posekanou trávu, seno nebo listí, které udrží vlhkost a zamezí přehřívání půdy.
A co počasí?
Zelí sice zvládá chlad, ale letní vedra nad 28 °C mu nesvědčí. V těchto dnech je ideální zalévat časně ráno a svázané listy navíc vytvoří stín uvnitř rostliny, což pomůže udržet optimální vlhkost.
Závěrem:
Pěstování zelí není jen o náhodě. Malý zásah ve správný čas – třeba právě ono svázání listů po devátém – může udělat obrovský rozdíl. Vyzkoušejte tuto metodu a sledujte, jak se vaše záhonky naplní krásnými, pevnými hlávkami. A ta chuť? Domácí zelí nikdy nezklame.
