Když Eric požádal o zaplacení naší první schůzky, myslela jsem si, že jsem potkala opravdového aristokrata. růže, sladký dárek, zajímavý rozhovor – vše naplnil. Když mi druhý den poslal zprávu, čekala jsem milé pokračování, ale když jsem si její zprávu přečetla, v žaludku se mi sevřelo.
Moje nejlepší kamarádka Mia měla dobré úmysly, když souhlasila s tím, že mě seznámí, ale její dovednosti jako svatky zůstaly zcela nepoužité.
„On je moc milý, Kelly! Opravdový gentleman. Zamiluješ si ho,“ trvala Mia po telefonu, když jsem prohrabávala šatník.
„Nikdy jsi mě s nikým neznál,“ připomněla jsem jí. „Odkud ti přišlo, že znáš můj typ?
„Protože tě znám líp než kdokoli jiný,“ odpověděla s radostí. „Navíc Chris se na něj taky zavazuje. Jsou přátelé už léta.“
To mi dalo za vznik myšlenkám. Chris, Miain kluk, byl celkem dobrým znalcem povah. Pokud považoval Erika za čestného, možná je nějaká naděje.
„Dobře,“ povzdechnu si. „Pošli mi aspoň fotku.“
Chvíli poté se na mém telefonu objevila přijatá zpráva.
Muž na fotce nebyl ošklivý: byl upravený, dobře oblečený a měl příjemný teplý úsměv, který upoutal můj pohled.
„No, je sladký,“ uznal jsem.
„Říkala jsem ti!“ informovala Mia. „Napiš mu a domluvte se. Nebudeš litovat, slibuji.“
Po několika volných konverzacích jsem souhlasil s rande s Ericem na večeři v nové italské restauraci s krásným výhledem na řeku. Nic speciálního, ale dost příjemného na první rande.
Přišel jsem pět minut dříve a čekal u vchodu, jak jsme se domluvili. S úzkostí jsem si prohlížel vzhled ve svém telefonu, když jsem ho viděl, jak se blíží k restauraci.
Mé srdce trochu zrychlilo. Fotka nelhala – byl atraktivní v tom upraveném, uvolněném, obchodním způsobu a pohyboval se jistě.
Nebyl jsem však připraven na to, že v jeho ruce bude kytice růží.
