Podle některých laboratorních studií publikovaných v odborných časopisech (např. Life Sciences) artemisinin v kombinaci s železem vykazoval silný cytotoxický účinek na buňky rakoviny prsu – údajně až 98 % buněk zasažených touto kombinací nepřežilo více než 16 hodin. Zároveň bylo zaznamenáno, že zdravé buňky zůstaly z velké části nepoškozené.
Tento efekt souvisí s tím, že rakovinné buňky obsahují vyšší koncentrace železa a specifické receptory, díky čemuž se na ně artemisinin vázal selektivně. Výsledkem bylo spuštění tzv. apoptózy, tedy přirozené buněčné smrti.
Zkušenosti z tradiční medicíny
V tradiční čínské medicíně je pelyněk roční využíván již po staletí, především k léčbě horeček a infekčních onemocnění. Teprve moderní věda ale začíná rozkrývat přesné mechanismy jeho účinku a potenciál dalších možností využití.
Budoucnost? Možná slibná, ale zatím v rukou výzkumu
Je důležité zdůraznit, že ačkoliv jsou dosavadní výsledky výzkumů slibné, stále se jedná o předklinické nebo laboratorní studie. Neexistuje zatím oficiální schválená onkologická léčba, která by artemisinin využívala jako standardní terapii. Vývoj však pokračuje – např. francouzská farmaceutická společnost Sanofi již pracuje na masové výrobě artemisininu, aby byl dostupný pro širší vědecké i farmaceutické využití.
Závěrem
Přírodní látky, jako je artemisinin z pelyňku ročního, představují zajímavou oblast současného vědeckého bádání. Jejich účinky, známé z tradiční medicíny, si nyní hledají cestu i do moderního výzkumu. Ačkoliv nelze považovat žádnou bylinu za „zázračný lék“, kombinace přírody a vědy by mohla v budoucnu přinést nové možnosti tam, kde je jich nejvíce zapotřebí.
